Co se mi nelíbí na Evropské unii.

Evropská unie je skvělý projekt, kde přes drobné nedostatky výrazně převažují její klady, vyplývající z volného pohybu lidí, zboží a kapitálu. Budoucnost Evropy osobně vidím v ještě větším prohloubení její integrace formou Spojených států evropských, podle vzoru dobře fungujících USA.

Jedna z mála věcí, která se mi v EU nelíbí, je příliš liberální imigrační politika. Spojené státy si svoji jižní hranici z Mexikem dokonale zajistily, aby tak zabránily exodu uprchlíků z Jižní Ameriky, kde vládne v některých zemích nepředstavitelná chudoba. Jihoameričané si musí svoje hospodářské problémy vyřešit sami a doma, nikoliv na území USA.

Naproti tomu je Evropa pro uprchlíky z Asie a Afriky prakticky nechráněna a tak jsou některé země, jako Francie anebo jih Španělska cizinci, hlavně Araby, přímo zaplaveny. V Paříži stačí udělat jen několik kroků od zářících bulvárů a ocitneme se ve špinavých čtvrtích plných zapáchajících odpadků, podivných zachmuřených mužů a žen zahalených v burká. Když ve špinavých ulicích uvidíte orientální krámky se skopovým hlavami nabodnutými na klacky a plnými much, okamžitě se Vám zvedne žaludek a uprchnete odsud zpátky, do civilizované Francie.

Nám toto nebezpečí naštěstí nehrozí, protože imigranti vyhledávají především vyspělé země, kam ČR nepatří a ani v nejbližších desetiletích patřit nebude. Problém s imigrací však pociťují např. ve Velké Britanii, která cítí neochotu EU situaci řešit a tak uvažují dokonce o vystoupení z Unie. Velké Britanii se nedivím, protože je jazykově, kulturně i obchodně vázána spíše na USA než EU a tak nevýhody z imigrace nad výhodami ze společného unijního trhu zřejmě převažují.

Iniciativa na řešení tohoto problému by měla vyjít především ze zemí, které jsou imigrací nejvíce postiženy, např. z Francie. Ale možná, že si Francouzi pomalu na Araby zvykli a přizpůsobili se jim, takže jim jejich přítomnost a neschopnost přizpůsobit se evropskému způsobu života už ani nevadí. A tak se odtud, díky volnému pohybu osob, budou po EU šířit dál.

Miloš Balátě,

Moravské Budějovice, listopad 2014