Dodatek 1  - k rodině Baláťových z Chotutic.

Letos na den „Památky zesnulých“ zajel Tomáš Balátě (1966) do Skramník, kde na místním hřbitově vypsal údaje uvedené na hrobě:

Z výše uvedených údajů vyplývá, že v Chotuticích žil ještě jeden náš příbuzný, o kterém jsem při psaní kroniky a sestavování rodokmenu nevěděl, protože ve Skramníkách jsem byl naposledy před více než deseti lety a poznámky z nápisu na náhrobku jsem si tehdy nepořídil. 

Jedná se o Václava Balátě, který se, podle údajů na náhrobní desce, narodil v roce 1856 a byl tedy s velkou pravděpodobností synem Václava Balátě, který se narodil v Bříství, někdy kolem roku 1835. Rok narození tohoto Václava jsem zjistil z modlitební knížky po praprababičce Barboře Baláťové, rozené Schretterové, narozené v roce 1796 v Herrensdorfu. Její rukou psaný údaj v modlitební knížce o narození syna Václava v roce 183? je však špatně čitelný a tak se tento Václav mohl narodit někdy od r. 1831 až do r.1839. Pro sestavení rodokmenu pomocí počítače, jsem zvolil střední hodnotu, rok 1835, protože počítačový program s otazníkem v letopočtu nepracoval. Tolik na vysvětlenou k datu narození Václava(1835).

V „Kronice rodu Balátě“ na str. 10 je uvedena žádost Františka Balátě (1832) z Bříství, který společně se svoji manželkou Marií požádali v roce 1874 „Finanční ředitelství“ o odklad placení daně z příjmu, který zdůvodnili mimo jiné tím, že jim vyhořel statek č.p. 16 v obci Chotutice. Tuto záhadu, proč nepodal žádost jeho bratr Václav (1835), který se do Chotutic přiženil a jistě zde i hospodařil, jsem se pokusil vysvětlit ne příliš pravděpodobným způsobem, a to tak, že statek v Chotuticích zřejmě koupili manželé Baláťovi z Bříství a František (1832) ho předal, v rámci svého majetkového vyrovnání se sourozenci, svému bratru Václavovi (1835), z nám neznámého důvodu, až později. Proč by to dělal mi však bylo záhadou, protože Václavovi (1835) by bylo v době vyhoření statku v Chotuticích již 39 let a tak to otálení jsem si nedokázal vysvětlit.

Nyní, když víme o existenci Václava (1856) se nabízí již vysvětlení mnohem pravděpodobnější. V roce 1874, kdy statek vyhořel, bylo tomuto Václavovi 18 let a do plnoletosti mu scházelo v té době ještě šest let. Je tedy velice pravděpodobné, že mu strýc František (1832) dělal poručníka, protože jeho vlastní otec Václav (1835) v té době již nežil, a žádost na Finanční ředitelství podal tedy František(1832), jako jeho zákonný zástupce.

V té době bylo totiž obvyklé, pokud zemřel hospodář a zanechal po sobě dědice, byl nezletilému budoucímu majiteli statku stanoven poručník, který hájil jeho majetková práva.

Škoda, že jsme se na to nezeptali Anny Musilové roz. Baláťové, pokud ještě žila. Sixtovi, kteří na statku v současné době hospodaří a jsou našimi vzdálenými příbuznými, už o té dávné minulosti nebudou asi vědět nic, i když vyloučit se to nedá.

Zapsal Miloš Balátě, v Mor. Budějovicích, dne 7. listopadu 2007.